KARLOVY VARY
Historie Karlových Varů sahá přibližně do roku 1350 kdy, jak legenda praví, přivedli obyvatelé Lokte Karla IV. k horkým pramenům. Posléze započalo první stálé osídlování města v údolí řeky Ohře a v roce 1370 udělil Karel IV. městu privilegia svobodného královského města. Od počátku byly léčivé prameny dlouho využívány pouze ke koupelím. Koupele v minerální vodě trvaly až dlouhých 8 hodin. Teprve roku 1522 lékař a balneolog Václav Payer ve svém latinském spisu Tractatus de Termis Caroli Quarti Imperatoris doporučuje minerální vodu pít. Nastává období, kdy se minerální voda začala užívat na plno k pitné kúře, která posléze nad koupelemi výrazně převážila. V 18. století měl zásadní zásluhu na rozkvětu lázeňství v Karlových Varech Dr. David Becher (1725 – 1792), který celý svůj život zasvětil novým léčebným metodám, modernizaci balneologie a v neposlední řadě se podílel i na budování lázeňského města. Sjednotil koupele a pitnou léčbu, nechal vystavět kolonády a doporučil pít vodu při chůzi.
V 19. století prošlo město rozsáhlou výstavbou nových lázeňských domů, která udala tvář městu tak, jak ho známe dnes. Zámožná klientela z celého světa napomohla rozkvětu města. V tuto dobu vznikaly též dnes již vyhlášené sítě lázeňských vycházkových cest. Město prosperovalo i díky vývozu a prodeji minerální vody a vřídelní soli.
V období od konce 19. století do období před 1. světovou válkou zažívalo město svůj Zlatý věk a stalo se nejslavnějším lázeňským městem v Evropě, dějištěm nejvýznamnějších setkání osobností z vědecké, politické i umělecké špičky. Město si oblíbili šlechtici z Ruska, Polska i Saska. Zlaté období bylo však potlačeno I. světovou válkou, po ní nastala hospodářská krize a záhy na to II. světová válka a normalizace. Lázeňský život se téměř zastavil.V období od konce 19. století do období před 1. světovou válkou zažívalo město svůj Zlatý věk a stalo se nejslavnějším lázeňským městem v Evropě, dějištěm nejvýznamnějších setkání osobností z vědecké, politické i umělecké špičky. Město si oblíbili šlechtici z Ruska, Polska i Saska.
Zlaté období bylo však potlačeno I. světovou válkou, po ní nastala hospodářská krize a záhy na to II. světová válka a normalizace. Lázeňský život se téměř zastavil. V době po 2. světové válce byly lázně zestátněny a klientela se omezila na tuzemskou a na hosty ze Sovětského svazu. Domy a sanatoria chátraly v rukou státu. Po sametové revoluci v roce 1989 se do města opět navrátil život a zanedbané město se vzpamatovalo a opět začalo vzkvétat.
Díky jedinečnosti lázeňských pramenů a tradiční lázeňské léčbě jsou nejslavnější české lázně Karlovy Vary dnes opět významným a oblíbeným místem pro léčení lidí z celého světa, čímž pokračují v tradici započaté již před staletími. Věříme, že věhlas léčivých pramenů zaručí našemu městu hojnou návštěvnost i do budoucna.
KARLOVARSKÉ PRAMENY
1. Vřídlo -Vřídelní kolonáda
2. Pramen Karla IV. - Tržní kolonáda
3. Horní zámecký pramen - Zámecká kolonáda
4. Dolní zámecký pramen - Tržní kolonáda
5. Tržní pramen - Tržní kolonáda
6. Mlýnský pramen - Mlýnská kolonáda
7. Rusalčin pramen - Mlýnská kolonáda
8. Pramen knížete Václava I. a II. - Mlýnská kolonáda
9. Libušin pramen - Mlýnská kolonáda
10. Skalní pramen - Mlýnská kolonáda
11. Pramen svobody - Pavilon u Mlýnské kolonády
12. Sadový pramen - vedle Vojenského láz. ústavu
13. Pramen Dorotka - pavilon Dorotka
14. Pramen Štěpánka - altán Aloise Kleina
15. Hadí pramen - Sadová kolonáda
16. Železnatý pramen - kolonáda Železnatého pramene
Pitná kúra je nejdůležitější součástí karlovarské lázeňské léčby.
O karlovarských pramenech se traduje, že mají omlazující účinky a podporují dlouhověkost. Klasická lázeňská léčba trvá nejméně tři týdny a je založena na několika pilířích: individuální předpis pitné kúry, popíjení minerální vody přímo u pramenů, dietní režim, pohyb v přírodě, využití přírodních léčivých zdrojů v podobě lázeňských procedur (minerální voda, bahno, plyn), edukace - výchova ke zdravému životnímu stylu.
KOLONÁDY:
- VŘÍDELNÍ KOLONÁDA
- Vřídlo - 72 °C
- SADOVÁ KOLONÁDA
- Pramen Hadí - 30 °C
- Pramen Sadový - 47,7 °C
- MLÝNSKÁ KOLONÁDA
- Pramen Skalní - 53 °C
- Pramen Libuše - 62 °C
- Pramen Knížete Václava I. - 65 °C,
- Pramen Knížete Václava II. - 58 °C
- Pramen Mlýnský - 56 °C
- Pramen Rusalka - 60 °C
- TRŽNÍ KOLONÁDA
- Pramen Tržní - 62 °C
- Pramen Karla IV. - 62 °C
- ZÁMECKÁ KOLONÁDA
- Pramen Zámecký dolní - 55 °C,
- Pramen Zámecký horní - 50 °C
- ALTÁN ALOISE KLEINA
- Pramen Štěpánka - 14.2°C
- ALTÁN PRAMENE SVOBODA
- Pramen Svoboda - 62,4°C